Reaktivní artritis?

14. 1. 2021

Žena 36 let, rodinná anamnesa bezvýznamná OA: 2016 hysterectomie cum AE pro ca cervicis uteri , předcházela chemoterapie, 2019 recidiva ve smyslu retroperitoneulní lymfadenopatie chemo a radioterapie,nyní remise onemocnění NO: 4/2020 atralgie MCP , zápěstí a loketní a ramenní symetrická s mírným otokem a ztuhlostí přes 30 min na PIP, ostatní klouby bez obtíží, recidiva stejných obtíží nyní cca 6 týdnů, afebrilní, váha stabilní Objektivní nález na kloubech chudý, minimální prosak na PIP, bolestivé rotace v ramenních kloubech a extenze v loketních bez rozsahu pohybového omezení Labor: Datum odběru : 24.04.2020 08:57:00 02380 Leukocyty 3.60 << 10^9/l (4.00 - 10.00) 01673 Erytrocyty 4.34 10^12/l (3.80 - 5.20) 01990 Hemoglobin 130 g/l (120 - 160) 01679 Sediment. ery (1h) - stroj 16 mm 12528 Anti-CCP 0.0 kIU/l (0.0 - 5.0) 01522 C-reaktivní protein <4.0 mg/l (0.0 - 10.0) 11478 Antistreptolyzin O 67 kIU/l (0 - 200) 02757 Celková bílkovina 68 g/l (57 - 82) 00507 Albumin 50.2 >> g/l (32.0 - 48.0) 02715 Prealbumin 0.233 g/l (0.100 - 0.400) 07643 TSH 2.163 mU/l (0.550 - 4.780) 03832 Rheumatoidní faktor IgG 6.5 U/ml (0.0 - 20.0) 03831 Rheumatoidní faktor IgA <5.0 U/ml (0.0 - 20.0) 03833 Rheumatoidní faktor IgM 9.5 U/ml (0.0 - 20.0) kontrolní labor 1/2021 bez patologie RTG rukou normální nález V dubnu krátkodobě podána malá dávka kortikoidu vzhledem k intoleranci NSA s promptním ústupem obtíží , vysazeno po 3 týdnech, remise do 12/2020, kdy znovu recidiva. Mohlo by se jednat o atypický průběh revmatoidní artritidy? i přes negativní laboratorní nálezy nebo spíše artritis vyvinutá po CHT?Je vhodná dispenzarizace u revmatologa?

Sdílet

Reakce: 2

Pacientka má polyartralgie, bez zjevné artritidy, které se zlepšily po empiricky nasazené nízké dávce glukokortikoidu, bez elevace CRP, erozivních změn či pozitivity RF či ACPA. Pacientka v tuto chvíli nesplňuje kritéria žádného zánětlivého revmatického onemocnění (i když jeho subklinickou formu či vývoj v budoucnu samozřejmě nikdy nelze zcela vyloučit). Bylo by vhodné se blíže zaměřit na přítomnost zn. hypermobility nebo fibromyalgie. Pomoci by mohlo také ultrasonografické vyšetření cílené na případný průkaz subklinické synovitidy, ale zásadní přínosem asi nebude. Revmatologické vyšetření by bylo vhodné při změně stavu, především při vzniku měkkých kloubních otoků, ranní kloubní ztuhlosti trvající hodinu a déle, nebo pokud ji obtíže opravdu významně omezují. Pokud pacientka netoleruje NSA, je k úvaze pokus s coxiby.

prof. MUDr. Jakub Závada, Ph.D. 14. 1. 2021 13:26

Muskuloskeletální nežádoucí účinky chemoterapie jsou relativně časté. Stejně jako může být mnoho různých příčin bolavých kloubů. Měl jsem možnost vidět řadu pacientů s artralgiemi a entezopatiemi po chemoterapii nejčastěji pro lymfomem, CA prsu atd.. Ve dvou případech jsem pro nedostatečný účinek také přistoupil spíše z rozpaků k nízkodávkové kortikoterapii, vybavuji si mladou ženu se silnými artralgiemi po tamoxifenu, které téměř odezněly po podávání 1 mg Medrolu. Nejedná se sice o postup lege artis, ale kvalita života nemocné se významně zlepšila. Přestože bolesti kloubů u Vaší pacientky mohou být následkem chemoterapie, pokud na ni vidíte otoky PIP kloubů a má 30 min ranní ztuhlost, navíc efekt kortikoidu, měl by ji vidět revmatolog, aby případně vyloučil séronegativní revmatoidní artritidu nebo jiné revmatické onemocnění.