Získejte odbornou radu na léčbu revmatických onemocnění – přes 345 dotazů už je zodpovězeno! Přidejte se i Vy! 🎥 Více ZDE
Gonitis u pacienta po vysazení biologické léčby Benepali
15. 11. 2024
Dobrý den, pacient 73. ročník na ambulanci s naplněným, protepleným kolenem, algickou hybností S 10-10-90, palpačně bolest diffuzně. On jinak afebrilní, KP komp, eupnoický, CRP 140mg/l. Recentně po vysazení biologické léčby Benepali 50mgsc á 7 dní od 2019 na ankyl. spondyl.. Punkce kolene se serosanguinolentnim mírně zkaleným výpotkem a fibrin. vločkami, mikrobiologie t.č bez výsledků.
Jak byste prosím u pacienta postupovali? Je správný postup operační laváž kolene, empiricky ATB do výsledků kultivace a až následně poté znovunasazení biologické léčby? Čistá punkce omezená pro ucpávání jehly vločkami a koleno se hned plní dál. Děkuji.
Přílohy:
Další případy
Revmatolog
Kožní lupus + leukopenie
Vážení kolegové, prosím o radu u mého pacienta. Muž 60 let, před 2 roky odeslán z dermatologie pro rozsáhlý kožní lupus biopticky verifikovaný vč. PIF k vyloučení systémové formy. Pacient měl i leukopenii 2,5 a lehkou trombocytopenii, na hematologii...
Praktický lékař
Dlouhodobá terapie colchicinem
Dobrý den, mám pacienta, 58 let, 6 let léčený colchicinem 0,5mg 1-0-1 pro hyperurikémii (dle záznamu původně nasazen alopurinol, ten mu nevyhovoval, necítil se po něm dobře, tedy nastavena předchozí lékařkou tato terapie). Mohu mu nadále tuto terapii...
Praktický lékař
Stěhovavé bolesti ramen, svalů HKK
Přichází pacientka nar. * 1953, že má asi měsíc bolesti ramen, stěhující se bolesti, i svalové, problém zvednout ruce nahoru. Jednou něco podobného mělo, a byla to borelióza. Nezabírá na to diklofenak, ibalgin. Obj.: klouby ramenní bez otoků, hybnost...
Reakce: 2
Doporučil bych postupovat tak, jak navrhujete. Vzhledem k předcházející terapii TNFi bych doporučil poslat výpotek také na TBC a to včetně materiálu, který získáte při laváži kolene. S nasazením biologické léččby bych vyčkat do definitivního vyloučení infekce.
Z popisu případu není zcela zřejmé, jaký byl časový odstup od ukončení biologické léčby a vznikem gonitidy. Základní otázkou totiž je, zda jde o projev periferní artritidy v rámci základní diagnózy, nebo o klinicky zvažovanou infekční/septickou gonitidu. Pro první variantu by svědčil delší časový odstup od ukončení léčby etenarceptem (reaktivace periferní spondyloartaritidy), pro druhou variantu lokální zarudnutí, přítomnost horečky, leukocytóza s neutrofilií, pozitivní hemokultura nebo kultivace z výpotku, vysoký prokalcitonin atd. Rozhodnutí o nasazení ATB, resp. o provedení operační laváže (při sup. na septickou artritidu) nebo znovu nasazení anti-TNF léčby, příp. csDMARD -např. sulfasalazinu či MTX a i.a, aplikace glukokortikoidu při gonitidě v rámci SpA musí vycházet z klinického zhodnocení situace. Makroskopický vzhled výpotku (či jeho cytologické vyšetření) mohou diagnóze asistovat, ale samostatně nemusí situaci jednoznačně rozhodnout.