Zjistěte, jak získat odbornou radu na diagnostiku a léčbu revmatických onemocnění.
Přes 260 dotazů už bylo zodpovězeno – přidejte se i Vy! 🎥 Více ZDE
Gonitis u pacienta po vysazení biologické léčby Benepali
15. 11. 2024
Dobrý den, pacient 73. ročník na ambulanci s naplněným, protepleným kolenem, algickou hybností S 10-10-90, palpačně bolest diffuzně. On jinak afebrilní, KP komp, eupnoický, CRP 140mg/l. Recentně po vysazení biologické léčby Benepali 50mgsc á 7 dní od 2019 na ankyl. spondyl.. Punkce kolene se serosanguinolentnim mírně zkaleným výpotkem a fibrin. vločkami, mikrobiologie t.č bez výsledků.
Jak byste prosím u pacienta postupovali? Je správný postup operační laváž kolene, empiricky ATB do výsledků kultivace a až následně poté znovunasazení biologické léčby? Čistá punkce omezená pro ucpávání jehly vločkami a koleno se hned plní dál. Děkuji.
Přílohy:
Další případy
Internista
Noční pocení a febrilie, ANCA protilátky
76letý pacient, muž s hypercholesterolemií, jinak dlouhodobě s ničím neléčený, anam. st.p. 4x erysipel PDK. V rodinné anamnéze sestra sledována s revmatoidní artritidou, syn sledován pro systémový lupus erytematodes. Od 20.4.2025 každý večer subfebri...
Praktický lékař
Dotaz na ankylozující spondyloartritis
Dobrý den, chtěla bych se poradit ohledně pacienta. Jedná se o mladého muže, který se jinak s ničím neléčí, je mu 42 let a trpí bolestí zad v SI skloubení a recidivy episkleritidy (cca 10x za poslední 3 roky), které nejasné etiologie. Klinicky je bol...
Revmatolog
Dosud nestanovená dg.
Dobrý den, dovoluji si Vám předložit souhrn informací, které se týkají mého pacienta /10 let/ Od roku 2019 má chlapec opakovanou cephaleu , nauseu , subfebrilie .Od roku 2019 je veden na Neuologické klinice a léčen antiepileptiky. Aktuálně Orfiril lo...
Reakce: 2
Doporučil bych postupovat tak, jak navrhujete. Vzhledem k předcházející terapii TNFi bych doporučil poslat výpotek také na TBC a to včetně materiálu, který získáte při laváži kolene. S nasazením biologické léččby bych vyčkat do definitivního vyloučení infekce.
Z popisu případu není zcela zřejmé, jaký byl časový odstup od ukončení biologické léčby a vznikem gonitidy. Základní otázkou totiž je, zda jde o projev periferní artritidy v rámci základní diagnózy, nebo o klinicky zvažovanou infekční/septickou gonitidu. Pro první variantu by svědčil delší časový odstup od ukončení léčby etenarceptem (reaktivace periferní spondyloartaritidy), pro druhou variantu lokální zarudnutí, přítomnost horečky, leukocytóza s neutrofilií, pozitivní hemokultura nebo kultivace z výpotku, vysoký prokalcitonin atd. Rozhodnutí o nasazení ATB, resp. o provedení operační laváže (při sup. na septickou artritidu) nebo znovu nasazení anti-TNF léčby, příp. csDMARD -např. sulfasalazinu či MTX a i.a, aplikace glukokortikoidu při gonitidě v rámci SpA musí vycházet z klinického zhodnocení situace. Makroskopický vzhled výpotku (či jeho cytologické vyšetření) mohou diagnóze asistovat, ale samostatně nemusí situaci jednoznačně rozhodnout.