Získejte odbornou radu na léčbu revmatických onemocnění – přes 345 dotazů už je zodpovězeno! Přidejte se i Vy! 🎥 Více ZDE
Gonitis u pacienta po vysazení biologické léčby Benepali
Dobrý den, pacient 73. ročník na ambulanci s naplněným, protepleným kolenem, algickou hybností S 10-10-90, palpačně bolest diffuzně. On jinak afebrilní, KP komp, eupnoický, CRP 140mg/l. Recentně po vysazení biologické léčby Benepali 50mgsc á 7 dní od 2019 na ankyl. spondyl.. Punkce kolene se serosanguinolentnim mírně zkaleným výpotkem a fibrin. vločkami, mikrobiologie t.č bez výsledků.
Jak byste prosím u pacienta postupovali? Je správný postup operační laváž kolene, empiricky ATB do výsledků kultivace a až následně poté znovunasazení biologické léčby? Čistá punkce omezená pro ucpávání jehly vločkami a koleno se hned plní dál. Děkuji.
Přílohy:
Další případy
Bilaterální bolesti zápěstí a loktů při pozitivitě revmatoidního faktoru – podezření na revmatoidní artritidu?
Dobrý den, velice prosím o konzultaci 75leté pacientky. OA:Hypertenze, intolerance ACEI. Hypercholesterolemie. Lehká trikuspidální insuficience v 10/25 a 2023 - bez progrese od 2020, stp. jícnové echok. v 6/2016, stp. ergometrii 11/2018, 6/16, 2015,...
Bolesti dolní části zad
Dobrý večer, vážení kolegové. Převzala jsem do péče pacientku, která je již rok sledována neurologem pro bolesti dolní části zad bez klinicky vyjádřeného kořenového syndromu. Absolvovala dvakrát rehabilitaci s malým efektem. Navštívila soukromě fyzio...
Nejasné bolesti svalů
Pacientka 47 let přichází k yvšetření 17/9/2026. Potíže má od konce srpna 2026. Popisuje - bolest těla, ruce, nohy, záda, za krkem, tváře, ráno je to nejhorší, nemůže pohybovat ani prsty na rukou kvůli bolesti, trvá to pár minut , než se rozhýbě , ne...
Reakce: 2
Doporučil bych postupovat tak, jak navrhujete. Vzhledem k předcházející terapii TNFi bych doporučil poslat výpotek také na TBC a to včetně materiálu, který získáte při laváži kolene. S nasazením biologické léččby bych vyčkat do definitivního vyloučení infekce.
Z popisu případu není zcela zřejmé, jaký byl časový odstup od ukončení biologické léčby a vznikem gonitidy. Základní otázkou totiž je, zda jde o projev periferní artritidy v rámci základní diagnózy, nebo o klinicky zvažovanou infekční/septickou gonitidu. Pro první variantu by svědčil delší časový odstup od ukončení léčby etenarceptem (reaktivace periferní spondyloartaritidy), pro druhou variantu lokální zarudnutí, přítomnost horečky, leukocytóza s neutrofilií, pozitivní hemokultura nebo kultivace z výpotku, vysoký prokalcitonin atd. Rozhodnutí o nasazení ATB, resp. o provedení operační laváže (při sup. na septickou artritidu) nebo znovu nasazení anti-TNF léčby, příp. csDMARD -např. sulfasalazinu či MTX a i.a, aplikace glukokortikoidu při gonitidě v rámci SpA musí vycházet z klinického zhodnocení situace. Makroskopický vzhled výpotku (či jeho cytologické vyšetření) mohou diagnóze asistovat, ale samostatně nemusí situaci jednoznačně rozhodnout.