Zjistěte, jak získat odbornou radu na diagnostiku a léčbu revmatických onemocnění.
Přes 320 dotazů už bylo zodpovězeno – přidejte se i Vy! 🎥 Více ZDE
Gonitis u pacienta po vysazení biologické léčby Benepali
Dobrý den, pacient 73. ročník na ambulanci s naplněným, protepleným kolenem, algickou hybností S 10-10-90, palpačně bolest diffuzně. On jinak afebrilní, KP komp, eupnoický, CRP 140mg/l. Recentně po vysazení biologické léčby Benepali 50mgsc á 7 dní od 2019 na ankyl. spondyl.. Punkce kolene se serosanguinolentnim mírně zkaleným výpotkem a fibrin. vločkami, mikrobiologie t.č bez výsledků.
Jak byste prosím u pacienta postupovali? Je správný postup operační laváž kolene, empiricky ATB do výsledků kultivace a až následně poté znovunasazení biologické léčby? Čistá punkce omezená pro ucpávání jehly vločkami a koleno se hned plní dál. Děkuji.
Přílohy:
Další případy
Nejasná diagnóza
Vážení kolegové, prosím o radu ohledně dalšího diagnostického postupu u naší pacientky v ordinaci VPL. Žena, rok narození 1980 OA: alerg. rhinitis, normocyt. anémie (9/2024, nyní v normě), st.p. lymské borelióze (8/2024, přeléčena ATB), st.p. HYE+AE,...
Vasculitis?
Dobrý den, moc bych prosila o radu a nasměrování, jak dál postupovat. Pacientka má potíže cévního charakteru, ale za hospitalizace na cévním bylo vyslovena susp. na revmatickou etiologii char. vaskulitidy. OA: Jedná se o ženu 45 let, která 2015 měly...
Lupus erythematodes v kombinaci s hereditární sférocytózou u nezletilé pacientky
Snažíme se zjistit, zda jste se nesetkali s někým z vašich pacientů s uvedenou kombinací onemocnění – SLE a hereditární sférocytózou. Diskutujeme s rodiči o splenektomii. V literatuře jsme nenalezli žádný podobný případ, proto bude řešení jistě rozpo...
Reakce: 2
Doporučil bych postupovat tak, jak navrhujete. Vzhledem k předcházející terapii TNFi bych doporučil poslat výpotek také na TBC a to včetně materiálu, který získáte při laváži kolene. S nasazením biologické léččby bych vyčkat do definitivního vyloučení infekce.
Z popisu případu není zcela zřejmé, jaký byl časový odstup od ukončení biologické léčby a vznikem gonitidy. Základní otázkou totiž je, zda jde o projev periferní artritidy v rámci základní diagnózy, nebo o klinicky zvažovanou infekční/septickou gonitidu. Pro první variantu by svědčil delší časový odstup od ukončení léčby etenarceptem (reaktivace periferní spondyloartaritidy), pro druhou variantu lokální zarudnutí, přítomnost horečky, leukocytóza s neutrofilií, pozitivní hemokultura nebo kultivace z výpotku, vysoký prokalcitonin atd. Rozhodnutí o nasazení ATB, resp. o provedení operační laváže (při sup. na septickou artritidu) nebo znovu nasazení anti-TNF léčby, příp. csDMARD -např. sulfasalazinu či MTX a i.a, aplikace glukokortikoidu při gonitidě v rámci SpA musí vycházet z klinického zhodnocení situace. Makroskopický vzhled výpotku (či jeho cytologické vyšetření) mohou diagnóze asistovat, ale samostatně nemusí situaci jednoznačně rozhodnout.