Bolesto DKK

28. 7. 2026

Dobry den, prosim o konzultaci nalezu u pacienta. Muz 51r., Dg.AH, DM na diete, CHZI, recentne st.p. PCI pro NAP 3/2026. Pacient si dlouhodobe stezuje na bolesti svalu dolnich koncetin, pozoruje jiz od listopadu 2025, popisuje jako hlavne namahovou bolest svalu zadnich svalovych skupin celych DKK, dale trvajici i nekolik hodin po namaze. A take obcasne po najedeni - hl.rano. V zacatku obtizi paciet nebyl lecen statiny. Provedeno angiologicke vysetreni 2x DKK bez prukazu ICHDK, Neurologicke vysetreni s moznou pricinou obtizi dle MRI stenoza p.kanalu v obl.L3-L4 vyklenujici se plotenkou l.dx. 6-7mm, kanal sire 9mm a L4/5 kanal sire 7mm. Nalez nebyl indikova k intervenci, dle emg distalni axonalni polyneuropatie DKK, vs. metabolicke geneze?, klaudikace dle nazoru neurologa vsak nejsou vertebrogenni, ale spise cevni... 3/2026 se pridala namahova dusnost a obcasne tlaky na hrudi, dg.NAP s naslednou PCI. Nasazena zvykla medikace vc.statinu. Pacient po PCI udaval i prechodne zlepseni bolesti DKK, ale kratkodobe, dale bolesti zhorseny, davano do souvislosti s terapii statiny, proto snaha o titraci medikace, ale bez valneho efektu.

V ramci dovysetreni doplnena i komplexnejsi lab. Viz. Priloha. Zjistena vyraznejsi elevae myoglobinu, hypokalcemie, hypovitaminiza D. Pritomnost M gradientu - konzultovano s hematology, doporuceno jejich sledovani neakutne. Z jejich hlediska bez namitek k substutuvi Ca + vit.D, zahajena terapie, bez efektu na obtize. V kontrole lab. pri substituca Ca 500mg/den bez vetsiho efektu na hladinu Ca, doplnen parathormon, ktery vyssi, pac.odeslan ad endokrinologii. Nyni posledni mesic udava pacient vecerni zimnice obcasne. Svaly mimo DKK neboli, vyrazku pacient nema, zvysene poceni pac.neguje.

Prosim o zhodnoceni nalezu a ev.doporuceno postupu. Je indikovano revmatologicke vystreni, ev. nejaky typ AI myopatie? Jine? Pac. nyni v planu hematoligicke vysetreni a endokrinologicke vysetreni. Velice dekuji za konzultaci.

Přílohy:

soubor 1 (pdf)

Sdílet

Reakce: 1

Z předložených údajů nevyplývá jednoznačné podezření na autoimunitní zánětlivou myopatii. Pacient udává především dlouhodobé námahové bolesti zadních svalových skupin dolních končetin, nikoli typickou progresivní proximální svalovou slabost. CK byla při prvním vyšetření normální (2,47) a při kontrole pouze lehce zvýšená (4,74, což je přibližně 1,5násobek horní hranice normy); také elevace myoglobinu je jen mírná. Obtíže navíc předcházely zahájení léčby statinem, i když statin mohl následně přispět k jejich zhoršení nebo k lehké elevaci svalových markerů.
Doporučil bych zopakovat CK a myoglobin po několika dnech bez větší fyzické zátěže a doplnit AST, ALT, LDH. Vzhledem k recentní koronární příhodě a PCI by asi bylo vhodné doplnit také troponin I; jeho normální hodnota by svědčila proti aktuálnímu kardiálnímu původu zvýšení CK a myoglobinu.
Pokud je to dosažitelné, bylo by užitečné zhodnotit objektivní svalovou sílu svalovým testem. Když nebude přítomna proximální slabost a CK se nebude dále zvyšovat, nevidím nyní indikaci k vyšetření pro myozitidu specifických či asociovaných autoprotilátek. Možná při příštím odběru vyšetřit antinukleární protilátky.
Významný může být nález distální axonální polyneuropatie v kombinaci s IgM-kappa monoklonální gamapatií. Doporučené hematologické vyšetření je proto namístě a bylo by vhodné neurologicko-hematologicky posoudit, zda spolu oba nálezy mohou souviset. Pokud by podrobné EMG prokázalo také demyelinizační rysy, bylo by vhodné doplnit anti-MAG IgM protilátky.
Celkově se mi tedy etiologie obtíží jeví spíše neurologická, případně cévní či metabolická než revmatologická. Revmatologické vyšetření by přicházelo v úvahu při průkazu objektivní svalové slabosti, přetrvávajícím nebo progredujícím zvýšení CK či při vzniku dalších příznaků svědčících pro systémové autoimunitní onemocnění.