Nežádoucí účinky léčby bisfosfonáty a jak jim předcházet

V populaci osteoporotických pacientů, kteří jsou léčeni významně nižšími dávkami antiresorptiv než onkologičtí pacienti, je incidence ONJ velmi nízká, a to mezi 0,15 % až 0,001% pacientoroků expozice, což se zdá být jen nepatrně více než v běžné populaci. Incidence ONJ u onkologických pacientů léčených intravenozními BP se pohybuje mezi 0 % až 12,2 %, u pacientů léčených Dmabem je to 0 % až 2,3 %. V současné době se zdá, že existuje spojitost mezi dávkou antiresorptiva a vznikem ONJ, ale patogeneze není zcela objasněna. Snížení kostního obratu se též podílí na vzniku ONJ, i když nízký kostní obrat není charakteristický pro tkáň u pacientů s ONJ. BP mají také parciální antiangiogenický efekt , což by mohl být další rizikový faktor při vzniku ONJ. Kariezní chrup je jednoznačným rizikovým faktorem ONJ zahrnujícím infekci do patogenetického procesu.
Rizikové faktory spojené s rozvojem ONJ zahrnují špatnou ústní hygienu, léčbu glukokortikoidy, invazivní stomatologický výkon či extrakci. Je proto vhodné, aby invazivní stomatologické výkony byly provedeny před zahájením antiresorpní léčby. Pravděpodobnost vzniku ONJ může být minimalizována zařazením preventivních zubních prohlídek do léčebného plánu onkologických ale i všech osteoporotických pacientů.

ONJ je velmi vzácnou komplikací léčby bisfosfonáty, ale také např. denosumabem.
Dle mého názoru neexistuje účinná prevence, ale riziko se dá snížit poučením pacientů a preventivní zubní prohlídkou před nasazením bisfosfonátu, ale i pravidelnými kontrolami v průběhu léčby. Důležitá je dentální hygiena a pravidelná péče o chrup. Riziko zvyšuje délka podávání bisfosfonátů, při delším než 3-5 let, bych doporučil přerušení, pokud nepřevyšuje riziko fraktury. Omezil bych další rizika - kortikoterapie, cigarety, alkohol, atd. Možná přidá více někdo z osteologů.