Psoriáza a psoriatická artritida zásadně ovlivňují kvalitu života a depresivní příznaky

Autor: MUDr. Vlasta Raušová

Psoriáza a psoriatická artritida jsou takříkajíc dvě strany jedné mince.

Psoriáza není omezena pouze na kožní povrch, ale je rovněž spojena s řadou komorbidit, jakými jsou psoriatická artritida (přibližně 25 %), Crohnova choroba, ulcerózní kolitida, Bechtěrevova choroba, nealkoholická jaterní steatóza, psychiatrická onemocnění a metabolický syndrom. 

Choroba neohrožuje život pacienta přímo, má však nesporný vliv na fyzické, sociální a psychické aspekty života. Dle literatury jsou pacienti se středně těžkou až těžkou psoriázou řazeni na 2. místo žebříčku negativního dopadu chorob na kvalitu života – ihned za depresí – a jejich postižení je srovnatelné s jinými závažnými chorobami. Snížení kvality života je patrné zvláště u kloubního postižení.

Tato studie se zaměřila na posouzení zátěže onemocněním, funkční kapacity, kvality života a depresivních příznaků a na identifikaci faktorů předpovídajících funkční poruchu a depresi u pacientů s psoriázou.

Průřezový průzkum byl proveden na souboru 300 pacientů s psoriatickým onemocněním, z toho 150 pacientů z dermatologické ambulance a 150 pacientů z revmatologické ambulance. Celkem 111 pacientů mělo kožní psoriázu (Pso) a 189 psoriatickou artritidu (PsA); 54 % pacientů tvořili muži, průměrný věk při hodnocení byl 54,3 let a průměrná doba trvání onemocnění 15,4 roků. Ve srovnání s pacienty s Pso měli pacienti s PsA vyšší průměrný věk (56,2 vs 51,0 let, p = 0,005), kratší průměrnou dobu trvání nemoci (14,0 vs 17,4 let, p = 0,035) a vyšší průměrnou koncentraci CRP v séru (p = 0,016). Kouření bylo častější v kohortě pacientů s kožní psoriázou (57,3 % vs 22,0 %, p < 0,001). Průměrný BMI obou skupin spadal do spektra nadváhy (28,2 vs 27,6 kg/m²).

Pomocí několika dotazníků se provádělo hodnocení příznaků artritidy (Psoriasis Epidemiology Screening Tool; PEST), funkčního stavu (Functional Questionnaire Hannover; FFbH), kvality života (World Health Organization Quality of Life Brief Version; WHOQOL-BREF) a depresivních příznaků (Patient health questionnaire 9; PHQ-9). Dále byla provedena retrospektivní analýza zdravotnické dokumentace.

V době hodnocení mělo 77,3 % pacientů systémovou imunomodulační léčbu; 53,3 % pacientů bylo léčeno biologickým chorobu modifikujícím antirevmatikem (bDMARD), 7,7 % cíleným syntetickým antirevmatikem (tsDMARD). Kombinaci b/tsDMARD s konvenčním DMARD užívalo 16 % pacientů. Nejčastěji užívanými biologickými léky v této kohortě byly inhibitory IL- 17 (29,1 %), následované inhibitory TNF alfa (18,3 %) a inhibitory IL-12/23 (7,3 %). Pacienti s PsA byli častěji léčeni biologickou léčbu, konvenčními syntetickými antirevmatiky (csDMARD) a kombinovanou léčbou b/tsDMARD + csDMARD (p = 0,001, p < 0,001, resp. p < 0,001). Ve skupině pacientů s Pso mělo 31,5 % pacientů lokální terapii.

Navzdory léčbě se u pacientů s psoriázou a psoriatickou artritidou vyskytovala trvale vysoká zátěž onemocněním. 

• PsA byla spojena se zvýšenou pravděpodobností funkčního poškození v každodenním životě (poměr šancí [OR] 9,56, P = 0,005) a přítomností středně těžkých až těžkých depresivních symptomů (OR 2,69, P = 0,046 ). 
• V logistickém regresním modelu byly depresivní příznaky nezávisle spojeny s funkčním postižením (OR, 4,50; P = 0,003), axiálními obtížemi (OR, 2,80; P = 0,030), diagnózou psoriatické artritidy (OR, 2,69; P = 0,046) a počtem postižených kloubů (OR, 1,10; P = 0,032).
• Mírné depresivní příznaky byly prokázány u 54 % pacientů s Pso a 69 % pacientů s PsA. 
• Bolesti většího počtu kloubů byly hlášeny u pacientů s Pso i u pacientů s PsA, ale s rozdíly ve frekvenci a rozložení příznaků.
• Ve srovnání s muži měly ženy s PsA – ale ne s psoriázou – vyšší pravděpodobnost horšího funkčního stavu a horší kvality života.

Závěr

Tato průřezová analýza hodnotila funkční kapacitu, zátěž onemocněním, kvalitu života a depresivní symptomy u souboru 300 pacientů s psoriatickým onemocněním. Prokázalo se, že depresivní příznaky jsou predikovány funkčním postižením, axiálními obtížemi, diagnózou psoriatické artritidy a počtem postižených kloubů. Funkční poruchy, kvalita života a depresivní symptomy jsou vzájemně propojené. Včasná diagnóza PsA a zahájení protizánětlivé léčby jsou zásadní pro prevenci dlouhodobého poškození, invalidity a psychických komplikací. Navzdory terapii však mnoho pacientů s PsA, a zejména pacientek, uvádí značnou reziduální zátěž způsobenou psoriatickým onemocněním, kterou bude třeba řešit přístupem více zaměřeným na pacienta.

Včasná diagnostika a zahájení protizánětlivé léčby může pacientům pomoci vyhnout se nejen dlouhodobému problémům a invaliditě, ale i psychickým komplikacím.

Autoři poznamenali, že funkční porucha může vést k pracovní neschopnosti, včetně absence, snížené pracovní výkonnosti nebo ztráty produktivity, což v konečném důsledku představuje značnou socioekonomickou zátěž pro jednotlivce, jejich rodiny i celou společnost. Vyzvali k včasnější diagnostice funkčních poruch a zahájení protizánětlivé léčby, aby se zmírnilo riziko invalidity.

_{Reference:
Frede, N., Hiestand, S., Schauer, F. et al. Psoriasis and Psoriatic Arthritis Have a Major Impact on Quality of Life and Depressive Symptoms: A Cross-Sectional Study of 300 Patients. Rheumatol Ther 10, 1655–1668 (2023). https://doi.org/10.1007/s40744-023-00602-9}