Hormony a revmatoidní artritida - překvapivá souvislost?
Co ví současná medicína o hormonálních a reprodukčních faktorech ve vztahu k riziku revmatoidní artritidy u žen? Detaily se dozvíte z článku. Více ZDE.
Protilátky anti-Ro60 a anti-Ro52 u pacientů se systémovým lupus erythematodes
Autor: MUDr. Vlasta Raušová
Protilátky anti-Ro60 a anti-Ro52 patří mezi nejčastěji detekované autoprotilátky a používají se k diagnostice a klasifikaci Sjögrenovy choroby. Kromě Sjögrenovy choroby jsou nejčastěji spojovány se systémovým lupus erythematodes (SLE).
Přestože antigeny Ro60 a Ro52 jsou různé ribonukleoproteinové komplexy interagující s malou cytoplazmatickou RNA o velikosti 60 kDa, resp. 52 kDa, s oddělenými buněčnými funkcemi, obě autoprotilátky jsou úzce propojeny v prezentaci. Zatímco přínos testování anti-Ro protilátek u Sjögrenovy choroby jako diagnostických biomarkerů je dobře znám, u SLE není jejich klinický význam dobře charakterizován.
Předchozí studie uváděly souvislost pozitivity anti-Ro se specifickým orgánovým postižením, především s kožním onemocněním, artritidou a hematologickými projevy. Některé studie naznačily závažný fenotyp u pacientů s překryvem SLE/Sjögrenova syndromu, ale pozorování nebyla konzistentní a byla spíše průřezová. Cílem této studie bylo prozkoumat klinické souvislosti pozitivity anti-Ro na longitudinální výsledky pacientů se SLE.
Pacienti splňující klasifikační kritéria SLE byli zkoumáni podle jejich anti-Ro statusu. Ro pozitivní (Ro+) byli definováni jako ti, kteří měli buď anti-Ro60, nebo anti-Ro52 pozitivitu. Charakteristiky pacientů a výsledky onemocnění, včetně HDAS (High Disease Activity Status), byly porovnány pomocí lineární nebo logistické regrese. Dále byla studována izolovaná nebo duální pozitivita anti-Ro60 a anti-Ro52.
Ze 409 pacientů bylo 47,2 % Ro+. Ro+ pacienti byli převážně Asiaté, měli pozitivní dsDNA a hypokomplementémii. Vykazovali vyšší pravděpodobnost HDAS, AMS (adjusted mean SLEDAI) >4 a častější užívání glukokortikoidů a imunosupresiv. Kromě toho se u 24,4 % pacientů s Ro+ vyskytovala sicca symptomatologie a významně častěji se vyskytovala hypergamaglobulinémie. Multivariační analýza potvrdila, že s Ro pozitivitou bylo spojeno asijské etnikum, těžké flary (vzplanutí), AMS, hypokomplementémie, revmatoidní faktor, proteinurie, leukopenie a sicca symptomatologie.
Tato zjištění zdůrazňují význam testování anti-Ro60/Ro52 při klinickém hodnocení SLE, jejich přítomnost přináší klinikům další prognostické informace. Kromě možnosti překryvného syndromu je přítomnost protilátek anti-Ro u pacientů se SLE spojena s vyšší aktivitou onemocnění, s vyšší frekvencí specifických asociací cílových orgánů, jako je kožní a hematologické onemocnění. Anti-Ro pozitivní pacienti se SLE mají také vysokou frekvenci proteinurie, což by mělo vést k bližšímu vyšetření renální histopatologie. Studie zdůrazňuje význam zkoumání klastrů autoprotilátek, zejména u pacientů s překrývajícími se rysy, a stanovení optimálních léčebných strategií.
Reference: Liao K. et al, The implication of anti-Ro60 with or without anti-Ro52 antibody in patients with systemic lupus erythematosus, Rheumatology, 2024; keae362, https://doi.org/10.1093/rheumatology/keae362